Naši cestu začínáme na spodní stanici lanovky Telecabina Monte Lussari, nacházející se ve vesničce Camporosso, kousek od Tarvisia.
Lanovkou ( cca 12 EUR) se nechávám vyvést do výšky 1750 m, odkud se vydáváme do 300 m vzdáleného Monte Santo di Lussari, což je vyhlášené poutní místo.
Zde si dáváme 30 minut na prohlídku kostela, krámků, popřípadě kávu v několika místních občerstveních. Z kostelem jsou i toalety.
Za kostelem (200 m) se nachází vrchol hory Monte Santo di Lussari 1788 m.
Po prohlídce poutního místa se vydáváme po červené (modré) 500 m, na rozcestí ke kapli. Odtud můžeme jít doleva po modré(červené) značce zpět ke spodní stanici lanovky, nebo se můžeme vydat lesní pěšinou, na vrchol Cima del Cacciatore (2071).
My se jdeme doprava, po červeně značené zpevněné cestě, kterou asi po osmi stech metrech opustíme. Vyběhneme po pěšině doleva do prořídlého lesního porostu. Kdybychom postupovali po této cestě dále, dostaneme se, do vesnice Valbruna, ze které se můžeme kolem asfaltky dostat zpátky do výchozí stanice lanovky Camporosso.
Po dobře viditelné pěšině stoupáme až na vrchol kopce, kde projdeme kolem skalních vrcholů. Těsně pod vrcholem je na pravo malá jeskyně, ve které se dá v případě potřeby přespat, nebo se schovat před deštěm.
Jakmile přelezeme vrchol (1770), začínáme klesat, případně cesta vede po vrstevnicích. Jedná se o úzkou pěšinu s úseky, které jsou v případě sněhu nebo po dešti velmi špatně schůdné a nebezpečné. Je třeba dbát velké opatrnosti.
Po této pěšině sestupujeme dolů, do nadmořské výšky 640m, na rozcestí (bod 6 na mapě). Zde se dostaneme na červenou (modrou) cestu. Pokud bychom se dali doleva do kopce, vyjdeme na vrchol Cima del Cacciatore (2071).
My sbíháme po lesní pěšině dolů, přejdeme dvě louky, až se dostaneme do sedla Sella Prasnig (1491), kde je opět zpevněná cesta. Doprava vede cesta opět na vesnici Valbruna a odtud ke spodní stanici lanovky Camporosso (Tarvisio). Zde uleháme do trávy a dáváme si zasloužený odpočinek po namáhavém sestupu.
Po krátkém odpočinku pokračujeme doleva, dále po cestě, která vede převážně lesem, až se dostaneme na louku, ze které se nám otevřou nádherné výhledy na okolní skalnaté vrcholy. Zejména Cima delle Rondini seconda (1952).
Nyní nás čeká klesání k říčce Rio Freddo. Po 3 kilometrech přicházíme na louku, kde můžeme odbočit doprava přes říčku Rio Freddo, přelézt kopec až se dostaneme do Cave del Predil, kde je krásné jezero Lago del Predil.
Z rozcestí pokračujeme dále po cestě kolem řeky krásným údolím, míjíme několik přítoků v kterých se osvěžujeme a po necelých pěti kilometrech docházíme do vesnice Riofreddo na autobusovou zastávku. Tam nás vyzvedává autobus a odváží zpátky do Kranjské Gory.
Tato cesta patří k mým oblíbeným, i když pro někoho můžou být úseky ne úplně příjemné. Zejména při sestupu je potřeba dbát velké opatrnosti, aby nepodjela noha a nedošlo ke zřícení z prudkého svahu.
Celková délka trasy je 14 km stoupání 276 m klesání 1200m náročnost 2 až 3 po cestě je možno se občerstvit na začátku v Monte Lussari, nebo až v koncových úsecích cesty, kde jsme pili vodu z přitékajících horských potoků. Cesta nám trvala bez zastávek asi 5 hodin.
